Vítězství! Vítězství?

14. dubna 2024

V těchto dnech je ukončen spor mezi klubem a bývalým členem Radimem Š. Záležitost postupně nabírala dynamiku od roku 2021, vygradovala na jaře 2023, kdy došlo k vyloučení Radima Š. z klubu. Pak podal Radim Š. trestní oznámení na předsedu a Radu klubu, došlo k šetření Policií a nadřazeným hlavním spolkem. Nařčení z trestného oznámení se nepotvrdila, byl prokázán pravý opak. Následně Radim Š. podal k soudu žalobu na určení neplatnosti vyloučení. Soudní jednání proběhlo 8. března 2024 s výsledkem, že klub při vyloučení nijak nepochybil a návrh Radima Š. byl zamítnut. Po nabytí právní moci usnesení se ani jedna strana neodvolala.

Je to vítězství?

Z pohledu práva ano, z pohledu lidského nikoliv. Je pro mne těžko pochopitelné, jak se v někom mohou takto změnit názory a postoje. Bývalému členu Radimovi Š. klub v minulosti poskytnul zázemí pro letadlo, které jinde nechtěli vzít do hangáru. Dokončil svůj pilotní výcvik. Pak velmi intenzívně využíval klubové letadlo. Využíval zázemí klubu i pro své privátní akce. A pak se to zvrtlo.

Na druhou stranu – jak říká přísloví – všechno zlé je k něčemu dobré.

Na letiště začali chodit ti, kteří právě kvůli bývalému členu v minulosti přestali. Zmizelo napětí, zklidnila se atmosféra v klubu. Přišli noví členové. Možná si více vážíme toho, co máme. Dali jsme do pořádku legislativní záležitosti – klubovna je zapsaná v Katastru nemovitostí. Funguje kolektivní rozhodování. Vytvářené klubové záznamy mají všechny potřebné náležitosti (zápisy z členských schůzí, zápisy z jednání Rady klubu). Hodně času strávíme v klubu tím, že diskutujeme o budoucnosti, co se komu povedlo nebo nepovedlo, co je potřeba řešit teď a co později. Ne vždy všichni se vším souhlasí, ne vždy panuje názorová shoda a ne vždy se diskuze vedou klidně, konstruktivně či korektně. Ale jsem si jist, že na konci je vždy zájem a snaha o jediné – mít kamarády, provozovat společnou zálibu a o své radosti i strasti se mít s kým podělit. Sice nám zbyde toho času stráveného v letadle o něco méně, ale bez toho bychom se stali akorát půjčovnou letadel a klub by byl jen formální a prázdný název pro tuto půjčovnu. A co s tím? Dál se prát se získáváním prostředků pro rozvoj, snažit se o rozšíření členské základny lidmi, kteří chtějí víc, než se jen vozit v letadle. A dál budeme u kávy a ohně diskutovat nad tím, co bude za týden, za měsíc nebo třeba za rok. A když se k nám přidají i ti, kteří to považují za zbytečnou ztrátu času, tak to budu považovat za úspěch.

No nic, všechny události nakonec „přežehlí“ čas, věci se vždy nějak vyvrbí. A vlastně to, co jsem popsal v předchozím odstavci, tak to je vítězství.

Jirka Milý